Turistické cíle v okolí obce Hněvošice

Dvůr z konce 16. stol., barokně přestavěný v 1. pol. 18. stol. Statek s obytným domem a připojenými hospodářskými staveními je typickou ukázkou tzv. lidového baroka. Na nárožích obyt. domu válcové věže, místnosti jsou zaklenuty. U vjezdu s kovanou bránou a brankou pro pěší kaple Božího Těla.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Na návrší Hanuše u Hradce n. Moravicí se nacházejí terénní náznaky po opevňovacích pracích a budování dělostřeleckých pozic během rakousko-pruských válek o Slezsko. Šance Hanuše pochází z let 1778-1789.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.

Mauzoleum Lichnovských v podobě novogotické ortogonální kaple z režného zdiva vystavěné v l.1902–03 dle projektu J. Lundwalla. V l. 1945–1996 sloužilo jako místní kostel. Nyní rekonstruováno. Náhrobky Karla Marii, Marie Croÿ-Dülmen a Karla Maxe.

Kostel založen před r. 1350, rezidence jezuitů až r.1625. R. 1643 rezidence změněna na kolej se seminářem a gymnáziem. Kostel přestavěn barokně v l. 1675-81 podle návrhu J. Braschy. Po zrušení koleje sídlo zemského sněmu, dnes zemský archiv.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Poutní kaple zde stávala již v 18. stol. Dle legendy byla vystavena na památku zjevení sv. Anny jistému knězi. R. 1897 zničena požárem, poté postavena větší a vysvěcena r. 1901. R. 1945 silně poškozena, znovu však opravena. Po r. 1960 zanikla. Kovová kostra ve tvaru kaple byla požehnána r. 2003.

Osmiboká gotická kamenno-cihelná kaple založená konecm 14. století knížetem Přemkem Opavským. Uvnitř torzálně dochován cyklus fresek 15 znamení konce světa ze 30. let 15. století. Za 30. leté války sloužila švédským obřadům-odtud její přídomek.

Barokně přestavěný gotický kostel s bývalým dominikánským klášterem. Dnes Dům umění a základní umělecká škola. Kostel se po rekonstrukci příležitostně užívá pro výstavy, koncerty atd.