Turistické cíle v okolí obce Příbor

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Původní gotická tvrz snad z roku 1447 byla v letech 1697-1704 přestavěna na barokní zámek. Za Czeiků je po polovině 19. stol. přestavěn do současných rozměrů. Po 2. světové válce velmi necitlivě modernizován.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Husova lípa - jediný strom z původního stromořadí k hradu Šostýnu. V r. 1933 postaven při lípě Klubem čs. turistů památný kámen s nápisem \"Husova lípa\" a symbolem kalicha na památku Jana Husa. Stáří stromu 150 let. Od r. 1997 památný strom ČR.

Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.

Platan javorolistý (španělský) nechal v bartošovickém zámeckém parku vysadit dle pověsti v r.1833 Josef Meinert na paměť jeho milované partnerky, hraběnky Josefíny z Canalu. Strom se řadí mezi nejmohutnější a nejstarší platany v ČR.

Na hraně kolmého skalnatého srázu tvoří hrádek pahorek přístupný ze 3 stran, lemovaný 10 m širokým příkopem zčásti ve skále. Z strana je chráněna skalními stěnami. Existoval ve 2. pol. 13. st. do 14. st. Na ploše je busta B. Smetany a F. Palackého.

PP Kamenárka na jihovýchodě Štramberka, vyhlášena v r. 2001. Poslední volně přístupná lokalita s bloky tithónských štramberských vápenců. Útočiště mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů.

Kamenný pranýř je připomínkou Starojičínského hrdelního práva, které mu náleželo od 14.století do roku 1729, kdy mu bylo přiděleno Novým Jičínem.

Původně dřevěná rozhledna, která zde stála do 50. let 20. stol. Poté vystavěna nová, železobetonová, společností T-mobile. Výška 62,3 m; ve 26,2 m se nachází vyhlídkový ochoz. Rozhledna přístupná od 18. 5. 2006.