Turistické cíle v okolí obce Příbor

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Doba založení dvora není známa. Byl jedním z hukvaldských panských dvorů. Roku 1796 jej odkoupil Jan ze Zvole. R.1810 kupuje dvůr rodina Cikanů od nichž r.1833 arcibiskup Ferdinand Chotek. V současnosti je dvůr zchátraly po desetiletích užívání JZD.

Barokní špitál s kaplí byl postaven v l. 1715 - 1718 rodinou Hertzschlegerových. Kaple byla vysvěcena r. 1717. Špitál zde byl do r. 1856, kdy byl přestěhován do jiné budovy, kaple sloužila svému účelu cca do konce 19. století. V současnosti je kaple po rekonstrukci, nepřístupná.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.

Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.

Hrobka postavená pro hraběnku Josefínu Pachtovou, která zemřela dne 6.12.1833 na zámku v Bartošovicích.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.