Turistické cíle v okolí obce Kopřivnice

Rozhledna z roku 2001 v 532 m n m. Stavbu ocelové konstrukce na zděné podnoži s provozním zázemím o celkové výšce 22,1 m se dvěma vyhlídkovými plošinami v 15 a 17 m iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj a spolufinancovalo město Frýdek-Místek.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Areál s pozůstatky bývalého pivovaru a palírny v zámeckém areálu v Paskově. Pivovar existoval snad již kolem r. 1300, zmiňován písemně v letech 1537-1538 za Jana z Kadaně. Provoz ukončen r. 1913 a po r. 1927 přeměněn na sklady a sýpku. R. 1955 částečně zbořen a přeměněn na bytový dům.

Zámek prošel složitým vývojem. Byl postaven patrně na místě starší tvrze Václavem z Vrbna po roce 1643 a je obklopen parkem s cennými sochami. V minulosti byl zámek využíván jako onkologická léčebna. Dnes je uzavřen a vyklizen.

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Dvůr uváděn k r.1307 jako biskupské léno. Za pánů z Bobolusk byla v rámci dvora postavena tvrz, zmiňovaná r.1577. Patrně nepřežila drancování dánských vojsk v r. 1626 či švédských v r.1643 a beze stopy zaniká.

Bývalá středověká tvrz na pravém břehu Lubiny byla sídlem rodu Petřvaldských již ve 13. století. Roku 1600 byla tvrz (hrad) přebudována na renesanční zámek. Roku 1921 částečně ubouráno západní křídlo. Po r. 1957 zbytek zámku přišel o střechu a do r. 1967 byla dokončena jeho celková demolice.

Barokní stavba bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnázia naproti kostelu sv. Valentina. Budova z let 1694 - 1700 vyniká bohatou štukovou výzdobou a malovaným stropem refektáře. Dnes sídlo městského muzea.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Zaniklý vodní mlýn na místeckém náhoně v centru města pod kostelem sv. Jakuba na Antonínově náměstí. Založen někdy na přelomu 14. a 15. stol., po požáru r. 1602 přestavěn z dřevěné do zděné podoby. Na přelomu 19. a 20. stol. modernizován. Posledním mlynářům Ševčíkům zabaven a r. 1974 zbourán.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Soubor tří polodřevěných kupeckých maloměstských domů z přel. 18. a 19. stol. v dolní části Hluboké ulice ve Frýdku. Horní části domů zbořeny koncem 80. let 20. stol., přízemí v r. 2005. Současné domy jsou v předních částech kopiemi starších průčelí.