Turistické cíle v okolí obce Hrádek

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.

Přírodní rezervace z r. 1988 chrání zarůstající rašeliniště při polské hranici u obce Bukovec. Obchází ji naučná stezka vedoucí k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

Letní rezidence Habsburků postavena na místě odstřelených zřícenin Dolního hradu v roce 1840., podle projektu J. Kornhäusela. Dnes toto místo prochází postupnou obnovou.

Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.

Zaniklý zámek v dnešní okrajové části Třince vznikl za Beesů z Chrostiny v pol. 17. století v rámci panského dvora. Po r. 1793 ztratil sídelní funkci a sloužil potřebám dvora, později jako dělnická ubytovna. V 70. let. 20. stol. zbořen.

Empírový evangelický kostel byl postaven v l. 1811-1817. Interiér kostela byl dokončen poč. 30. let 19. stol. Zděná věž nahradila provizorní dřevěnou v l. 1849-1850. Původní varhany z r. 1824 byly r. 1923 nahrazeny stávajícími. Na přel. 60. a 70. let 20. stol. prošel kostel celkovou rekonstrukcí.

Evangelický kostel typu baziliky vystavěný v letech 1926–1927; sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.

Zámek Beesů z Chrostiny vystavěný snad na místě tvrze z 15. stol. v l. 1736-1753 v barok. slohu. Ve 30. či 40. letech 19. stol. přestavěn empírově dle projektu J. Kornhäusela. Poslední přestavba v r. 1899. Od poloviny 20. století chátrá.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku na ostrohu nad řekou Olší v severozápadní části obce Hrádek nad Olší. Z hrádku se dochovalo poškozené centrální jádro a porušený šíjový příkop. Dnes soukromý pozemek.

Výrazný terénní reliéf strážního hrádku na hterénní hraně nad řekou Olší. Dochován mohutný okružní příkop. Archeologicky datovaný materiál spadá do přelomu 14. a 15. století.