Turistické cíle v okolí obce Komorní Lhotka

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Třanovice jsou prasídlem rodu Pelhřimů z Třánkovic. Není známo, kým byl zámek založen. Je zachycen na mapách, avšak mezi léty 1836 až 1907 zanikl. Zachoval se pouze hospodářský dvůr s panskou správní budovou, která byla na sklonku roku 2005 zbořena.

Atypická lokalita - opevněná usedlost na úbočí horského masivu beskydského vrcholu Travný. Dochovány relikty mohutné kamenné ohradní zdi a několika staveb.

Účelově upravený drobný bývalý vesnický zámeček existující prokazatelně nejpozději r. 1799. Při zámku dříve velká francouzská zahrada. Po r. 1839 v těsném okolí zřízeny velké habsburské železárny, zámek upraven na byty, ve 2. pol. 20. stol. na hostinec. Nízká přízemní budova se sedlovou střechou.

Známá turistická útulna a hospoda U Veličků. Rodina Veličků v místech zvané Hutě, kde se původně těžila železná ruda pro frýdlantské železárny, hospodaří již od r. 1825. Místo stojí při turistické stezce na Lysou horu.

Zaniklé šlechtické sídlo nižší šlechty která se po Vělopolí od pol. 15. st. do poč. 17. století psala. Stávalo dle všeho v místě současného domu č.p. 1 v centru obce. Původně mohutný zděný dvorec, folvark, r. 1927 vyhořel, následně obnoven, ale r. 1971 obytný objekt i se sklepy demolován.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.

Bývalý vodní mlýn přestavěný v rodinný dům. Založen spolu se vsí Skalice, zmiňován prvně v r. 1664. Součástí byla i vodní pila. V 1. pol. 20. stol. vlastněn rodem Slaninů a Kunčických. Po 2. sv. válce již nemlel, chvíli fungovala jen turbína, poté upraven čistě pro obytné účely.