Turistické cíle v okolí obce Heřmanov

nebo vyberte

Heřmanov

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 136 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 0.31 sec
 Kozlov - dolní sídlo
Hradisko
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.
 Kozlov - horní sídlo
Hradisko
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.
 Křivoš
464.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Kaly
Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.
 Křižanov
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.
 křížový kámen
415.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  
 křížový kámen
480.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.
 krytý trámový most
320.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Černvír
Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.
 Kubův most
145.0 m. n.m.
Železná cesta
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Maršov
Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.
 Lesní Hluboké
503.0 m. n.m.
zámek - lovecký, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.
 Lhotka u Mirošova
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Mirošov
Tvrz zaniklé středověké osady mohla vzniknout podle šlechtických přídomků někdy kolem roku 1365, kdy Lhotka byla majetkem Markéty z Blažkova. V zemských deskách je spolu se dvorem a mlýnem doložena roku 1448. Zanikla za česko-uherských válek. Dnes celá plocha je zrekultivovaná a využívaná jako zemědělské pozemky.
 Loučky
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dolní Loučky
Zřícenina hradu. Založen Hartlebem z Deblína před r. 1278, po r. 1353 patří Kunštátům. Pobořen za husitských válek a úplně zničen ve 2. pol. 15. st. za česko-uherských válek (1497 se uvádí jako pustý). Vojensky využit snad ještě za třicetileté války.
 luteránské gymnázium
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.