Turistické cíle v okolí obce Heřmanov

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Románský původ kostela z 12. stol. dokládají dvě románská okna v jižní stěně. Z gotických přestaveb pocházejí sakristie, presbytář a zaklenutí lodi. Během barokní přestavby po r. 1715 vznikla 24 m vysoká věž, jejíž vrchol zdobí unikátní mohutná korouhev, od r. 1982 měděná, později pozlacená replika.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.