Turistické cíle v okolí obce Heřmanov

Novogotická stavba z neomítnutých cihel postavena r. 1870 podle plánu arch. A. Prokopa. Bohoslužby do 2. svět. války, dnes tržnice.

První zmínka o existenci statku pochází z r. 1495, kdy jej Vilém a Vratislav z Pernštejna přenechali městu. V l. 1731-1923 dvůr vlastnili Mitrovští z Nemyšle. V l. 1816 - 1825 za Viléma Mitrovského vznikl jako součást dvora klasicistní zámek. Dnes areál slouží jako zábavní a poznávací Centrum Eden.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Renesanční městský dům z 16. století. Do 18. století sídlo městského pivovaru. Od 19. století sloužil dům spolkovému a kulturnímu životu města. Dům je zdoben zajímavou renesanční figurální sgrafitovou výzdobou.

Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.

Klasicistický zámek či letohrádek vybudovaný na místě starší hospodářské stavby před rokem 1826 majitelem bystřického panství Vilémem Mitrovským z Nemyšle. Za II. světové války byl odprodán dvěma majitelům a dodnes slouží jako obytné domy.

Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.