Turistické cíle v okolí obce Vidonín

Boží muka z r. 1709 na okraji městyse Bobrová byla restaurována r. 2020. Při tom bylo zjištěno, že se jedná o dílo významného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Byla odstraněna kovová stříška a obnovena jejich původní barevnost.

Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.

Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.