Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.
technická památka, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Utín
Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Česká Bělá
Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Samotín
Skalní útvar (802 m. n. m.) vzniklý mrazovým zvětráváním ortorul ve starších čtvrtohorách. Je tvořen dvěma na sebe navazujícími skalními hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m. Na temeni útvary podobné skalnímu hřibu. Chráněná přírodní památka.
Rybník o rozloze 22 ha vznikl v pol. 16. stol. za Viléma z Pernštejna. Dnes slouží převážně k rekreaci. V místě veřejné tábořiště a hotel Medlov z roku 1934, původně rekreační zařízení s táborem.
Pivovar vybudovaný v roce 1865 na místě staršího měšťanského pivovaru, zvaného Horní pivovar. Pivo vařil do roku 1950, dnes snaha v rekonstruovaném areálu výrobu obnovit.
Kamenný tříobloukový silniční most, pochází ze 16. století a je nazýván U Lutriána. Je položen na staré zemské stezce spojující Čechy s Moravou a překonává rozvětvená ramena říčky Šlapánky.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bory
Mrázkova louka je chráněna již od r. 1949. Je to podmáčená rašelinná louka, na které rostou chráněné a ohrožené druhy rostlin a na níž mají výhodné životní podmínky různí obojživelníci. Turisticky je přístupná od obce Bory nebo z nádraží Sklené nad Oslavou.
Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.
Nové Veselí
