Turistické cíle v okolí obce Sázava

nebo vyberte

Sázava

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 106 záznamů, 5 / 9 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 kostel sv. Jakuba Staršího
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ostrov nad Oslavou
Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.
 kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
 kostel sv. Jiljí
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dolní Bory
Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.
 kostel sv. Kateřiny
457.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stříbrné Hory
První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.
 kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Polná
Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Bory
Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.
 kostel sv. Matouše
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Fryšava pod Žákovou horou
Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.
 kostel sv. Ondřeje
583.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Vojnův Městec
Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.
 kostel sv. Petra a Pavla
457.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Šlapanov
Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Veselí
Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bohdalov
Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.
 kostnice
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nížkov
Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.