Turistické cíle v okolí obce Obyčtov

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Na místě dřevěného kostelíku vznikla r. 1298 trojlodní románská bazilika u proboštství benediktinů. Ve 14.stol. dostavěn got. presbytář, kaple Panny Marie a boční portál.V 18.stol. barokně upraven. R. 1978 odkryty gotické a renesanční fresky v kapli.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Farní, původně gotický kostel z r. 1414. V 15. století opevněn a rozšířen. V l. 1739–40 barokně přestavěn. Věž přistavěna v r. 1780. V interiéru gotická socha Panny Marie z konce 14. století.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Kostel sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou je barokní stavba z let 1769-1771 se starším gotickým jádrem. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Společně se samostatnou průjezdní věží, márnicí a ohradní zdí je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách je mohutná jednolodní pozdně barokní stavba s dvěma věžemi z let 1763-1768. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně s dvěma sochami, křížem a ohradní zdí hřbitova.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Areál původně gotického, barokně přestavěného kostela sv. Filipa a Jakuba v Pavlově se samostatně stojící zvonicí byl v 15. stol. opevněn zdí ve tvaru hradeb. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Spolu se samostatnou zvonicí a kamenným křížem je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.