zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.
Tvrz zaniklé středověké osady mohla vzniknout podle šlechtických přídomků někdy kolem roku 1365, kdy Lhotka byla majetkem Markéty z Blažkova. V zemských deskách je spolu se dvorem a mlýnem doložena roku 1448. Zanikla za česko-uherských válek. Dnes celá plocha je zrekultivovaná a využívaná jako zemědělské pozemky.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křižanov
Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.
Rybník o rozloze 22 ha vznikl v pol. 16. stol. za Viléma z Pernštejna. Dnes slouží převážně k rekreaci. V místě veřejné tábořiště a hotel Medlov z roku 1934, původně rekreační zařízení s táborem.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bory
Mrázkova louka je chráněna již od r. 1949. Je to podmáčená rašelinná louka, na které rostou chráněné a ohrožené druhy rostlin a na níž mají výhodné životní podmínky různí obojživelníci. Turisticky je přístupná od obce Bory nebo z nádraží Sklené nad Oslavou.
Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.
Zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1589. R. 1643 byl vyloupen a byl přizpůsoben hosp. potřebám. Později, r. 1699 jej získala nadace šlechtičen v Brně, které patřil až do r. 1945. V r. 1874 byl zámek stavebně upraven do současné podoby, od r. 1964 je sídlem Horácké galerie.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Renesanční zámek začala v roce 1564 budovat Alena Meziříčská z Lomnice, čehož dokladem je erb a portál se stejným letopočtem v prvním patře zámku. Po její smrti patřil zámek dědicům jejího druhého manžela Václava nejstaršího Berky z Dubé a Lipé a to až do roku 1706. V roce 1709 připadl cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.