Turistické cíle v okolí obce Slatina

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Masivní zděná trojboká boží muka byla postavena v 18. století. Vysoký podstavec ve tvaru trojbokého hranolu je prolomen kulatými nikami. V dříku jsou hluboké niky atypického zaklenutí, v nich jsou novodobé malby. Kaplice je nevýrazná, krytá stanovou střechou. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Zřejmě ve 2. pol. 14. století vystavěli vladykové ze Ctidružic nad rybníkem tvrz. Kdy a kým došlo k přestavbě na zámek není známo, zbořen byl v 70. letech 20. stol. Na jeho místě prodejna, dnes obytný dům. Zachovány hospodářské budovy dvora.

Klášter ze 13. stol. přestavěný na barokní zámek Jindřichem Josefem Daunem. K zámku přiléhá park.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.