Turistické cíle v okolí obce Slatina

Drobný lovecký letohrádek, postaven v centrální křižovatce cest krajinářsky upravené obory z 18. stol., opravený v r. 2002. Dvoupodlažní hranolová stavba krytá stanovou střechou má v patře ochoz vynesený na subtilních dřevěných sloupcích.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Správní objekt panství strahovské kanonie nazývaný zámkem byl vybudován v jednoduchém barokním slohu v 1.pol. 18. století jako součást tehdejšího dvora. Majetkem kanonie byl až do roku 1948, kdy byl statek rozparcelován a zámek přešel do vlastnictví obce. Dnes je v něm umístěná místní pošta.

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

NPR Mohelenská hadcová step je chráněná od roku 1933. Suchá skalní step s výskytem vzácných druhů živočichů a rostlin na ploše 62 ha. Podloží tvořeno převážně hadcem (serpentinitem). Územím prochází naučná stezka.

Předpokládaný hrad nebo opevněná stavba v Mohelně stávala již ve 12. stol. V letech 1237-1249 sídlo královského purkrabího se župními úřady. Zánik se klade do období husitských válek. Přesná lokace místa doposud nebyla spolehlivě určena.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Obecní věž postavena za panování Jindřicha z Lipé roku 1585 vlašským mistrem Michalem Ferri. Původně měla jen dvě patra a výšku 15 metrů. Do současných 28 metrů byla dostavěna v roce 1610. Sloužila jako zvonice a snad jako solnice. Rekonstruována byla v roce 1999. Památkově chráněná od května 1958.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.