Turistické cíle v okolí obce Slatina

Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících 7 radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, ve 2. pol. 20. stol. zbořena, na jejím místě replika.

Drobná kaplička (dle místních zvyklostí nazývaná poklona) čtvercového půdorysu s půlkruhovým závěrem byla postavena na konci 19. století. Doplňuje bohatý soubor různých sakrálních objektů ve vsi. Poklona není v současnosti památkově chráněná, památková ochrana z ní byla sňata v roce 1987.

Pomník připomíná oběti jednoho z mnoha leteckých útoků z dubna a května 1945 na jihozápadní Moravě. Odehrál se 25.4.1945. Letec považoval zemědělskou techniku za dělo a svržená bomba zabila pět lidí, kteří se v té chvíli na místě nacházeli. Nejmladšímu, Františku Vítkovi, tehdy byly necelé 4 roky.

Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.

Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v l. 1970–78 jako součást komplexu jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz (100 m) je druhá nejvyšší v Evropě. V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice jsou 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 4x 120 MW. R. 2007 rekonstrukce všech turbín.

Zámek určený pro občasný pobyt členů jezuitské koleje ve Znojmě byl vybudován po roce 1627, kdy Ferdinand II. jezuitskému řádu přímětické panství postoupil. Po zrušení řádu v roce 1773 převzal zámek Studijní fond. V roce 1794 zámek vyhořel a ztratil svoji rezidenční funkci.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Zaniklá tvrz Dobrá Voda zmiňována r. 1355, kdy se odtud psala vdova po Cizkrajovi společně s jejich syny Našenem a Vrchoslavem. Tvrz prodali r. 1360 Bohuňkovi z Trstěnic, poté se majitelé často střídali. Tvrz zmíněna ještě r. 1492, r. 1506 jsou tvrz i ves uváděny pusté. Tvrz zanikla před r. 1550.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.