Turistické cíle v okolí obce Vratěnín

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Zřícenina gotického hradu založeného v pol. 12. stol. ministeriály hrabat z Perneku. Sloužil jako rodové sídlo pánů z Trnavy, poté sídlo loupežníků a r. 1281 obsazen Habsburky, kteří jej propůjčili nižší šlechtě. Někdy v 2. pol. 14. stol. výrazně rozšířen. Zanikl někdy v 1. pol. 15. stol.

Kamenná rozhledna o výšce 10 m byla postavena r. 1801 v podobě romantické umělé zříceniny hradu jako součást zámeckého anglického parku, který dal založit kolem r. 1800 hrabě Eduard Collalto (arch. Anton Ortner). Po zkonfiskování majetku Collaltů r. 1946 rozhledna zchátrala. Nejstarší rozhledna ČR.

Zámek byl přestavěn z původní tvrze krátce po polovině 16. stol. Byl mnohokrát přestavován v různých slozích. V 80. letech 20. stol. hrozilo zaniknutí zámku, ale od roku 1995 je pod správu Památkového ústavu v Brně, který zahájil celkovou obnovu.

Reliéf hrádku, jehož historie a tím i původní název nejsou zcela známy. Hrádek mohl být součástí zaniklé osady, jež ležela v údolí potoka pod hrádkem na severu nebo součástí dnešních Nových Dvorů. Dnes jsou nepatrné terénní pozůstatky značně narušeny lesními pracemi.

Rozlehlý panský dvůr založil někdy v l. 1793-1799 majitel vranovského panství Josef Hilgartner z Lilienbornu. Po II. světové válce sloužil jako státní statek. Po r. 2018 byla většina budov pro špatný technický stav zbořena a začala přeměna na dětský park. Některé části statku jsou zakonzervovány.

Majitelé Uherčic Berchtoldové vybudovali v 70. letech 17. století ve Vratěníně zámek, a to přestavbou téměř zaniklé původní tvrze, která se poprvé připomíná ve Vratěníně v roce 1548 za Lipolta z Krajku. Dnes zámek slouží jako soukromý rekreační objekt.

Reliéfní zbytky tvrze neznámé historie v polích asi 2 km západně od Vratěnína

Hrad Weikertschlag na kopci nad Moravskou Dyjí v Dolním Rakousku z 12. století byl dobyt a zničen na samém počátku 15. století. Ve zřícenině se z něj do současnosti dochovaly nad stejnojmennou obcí jen velmi malé zbytky.

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně ve 14. stol. (první zmínka o židovském osídlení je z r. 1336). Nejstarší zachovaný náhrobek je ze 17. stol. Nacisté za 2. sv. války hřbitov zdevastovali a náhrobky odvezli, po válce vráceny na hřbitov. V l. 1991-1994 byla část kamenů znovu vztyčena.