Turistické cíle v okolí obce Vratěnín

Poutní kostel na výrazném hřebeni nad Cizkrajovem, pocházející ze 17. století. Výrazně rozšířen počátkem 18. století, zrušen za Josefa II. Obnoven péčí faráře Josefa Springera ve II. polovině 19. století.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

V obci až do počátku 20. století nebyl kostel. Stavba kostela byla zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Kostel vystavěný v novorománském stylu byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.

Románský kostel z poloviny 12. století byl později upraven goticky a snad plnil i obrannou funkci. Někdy v 18. století byla přistavěna barokní věž. V r. 1730 vznikla při kostele fara. V r. 1975 byla odkryta nástěnná malba z konce 16. století. Chrám je od r. 1160 až dodnes pod správou opatství Geras.

Pozdně gotický kostel sv. Martina byl postaven v letech 1461–1463 a nahradil tak starší stavbu z 13. stol. zasvěcenou stejnému světci. Později několikrát upravován. Uvnitř je uložena rakev s ostatky sv. Valentýny.

Kostel sv. Oldřicha v Nových Sadech, části obce Písečná. Původně gotický s úpravami v následujících stoletích. Polygonální zvonice je renesanční, postavena pravděpodobně kolem r.1600. U věže empírová hrobka majitelů zámku v Písečné.

Kostel v Cizkrajově byl postaven po roce 1500 slavonickým mistrem Jörgem Estreicherem ve slohu jihočeské pozdní gotiky. Součástí areálu je hřbitov a barokní fara, spojená s kostelem krytým mostem.

První zmínka o farním kostele pochází z r. 1153, kdy jej Oldřich z Perneku daroval nově založenému klášteru Geras (Jeruš), ke kterému farnost patří dodnes. Současný gotický kostel vznikl kolem r. 1515. V 18. století přestavěn barokně. Areál fary a kostela je obehnán kamennými zdmi.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.