Turistické cíle v okolí obce Starý Petřín

Hrad postaven ve 12.stol. pány z rodu von Plain. Hrad značné poškozen zemětřesením v roce 1754, rekonstrukce trvala až do roku 1905. Na hradě se nachází expozice zaměřená na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.

Opevnění na legendami opředeném izolovaném skalním útesu zvaném Reginina skála (Reginafelsen) pochází snad z poloviny 13. století. Jeho účel není znám. Mohlo vzniknout proti městu a hradu Hardegg nebo mohlo být také součástí jeho bezpečnostního systému. Nelze zde vyloučit ani šlechtické sídlo.

Předpokládá se, že obranná stavba sloužila jako sídlo drobného šlechtice, který pravděpodobně patřil do bezprostředního doprovodu pánů z hradu Hardegg. Vznik stavby lze datovat do počátku 14. století.

Vyhlídkový dřevěný altán nad městem Hardegg. Stojí na místě pův. altánu z r. 1885 – „Luitgardina vyhlídka“, který později zanikl. R. 1990, po zrušení „železné opony“, byl altán rekonstruován Rakouským klubem turistů a darován Správě CHKO Podyjí.

Zaniklá tvrz. V obd. 1375–86 se zmiňuje Jindřich z Hornic, V l. 1415–47 se píše o Margaretě, dceři Heřmana z Hornic. R. 1464 tvrz vlastnil Štěpán ze Slavikovic, poté v l. 1484–93 Jan a v l. 1502–15 Filip z Hornic. R. 1515 ji koupil Adam z Bačkovic, využíval však jiné sídlo. R. 1528 je již pustá.

Barokní hospodářský dvůr se sýpkou sloužící opatství vznikl v 2. pol. 17. století za opata Johannese Westhause na místě staršího dvora vypáleného r. 1643. V letech 2009 až 2010 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v současnosti slouží jako seminární hotel s restaurací.

Na místě zámku stávala původně tvrz, na renesanční zámek přestavěná v 17.stol. barokně upraven ve stol. 18. V druhé pol. 20. století přestavěn na domov důchodců. Přes původní příkop k zámku vede barokní most.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Zřícenina hradu nad jižním břehem Dyje, postaveného v pol. 12. stol. pány z Chiowe (Kaja). Ti jej 1376 prodali rakouskému vévodovi Rudolfu IV. Dobyt Janem a Jindřichem z Lipé, husity, opuštěn koncem 16. stol. Po 1969 postupná obnova, malé museum.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena v historizujícím slohu v roce 1902. Obdélná loď má okna zakončená lomeným obloukem. Uprostřed sedlové střechy je zvonice, zakončená stanovou stříškou, cibulí a křížem. Kaple není památkově chráněná.