Turistické cíle v okolí obce Starý Petřín

Bohatě zdobená barokní kaple na půdorysu šestiúhelníku postavená roku 1746, dnes celkově rekonstruovaná. Dochována stropní freska Nejsvětější Trojice, fresky Ukřížovaní a sv. Veroniky s Kristem v bočních výklencích zanikly.

Kaple je barokní centrální stavbou, zbudovanou léta Páně 1753, nákladem premonstrátského kláštera louckého. Tato stavba je zasvěcena Panně Marii Bolestné, jejíž socha Bolestné Matky Boží Šaštínské dominuje interiéru. V letech 2017 až 2020 byla kaple podrobena rozsáhlé obnově.

Prostá pozdně klasicistní kaple se studánkou vznikla v r. 1816 nebo 1876. Kaple prošla pozdější secesní a historizující dekorativní úpravou. Koncem 20. století se kaple stala zříceninou a její studánka upadla v zapomnění. V r. 2002 došlo k rekonstrukci.

Kaple stojí nedaleko kostela sv. Víta. Je barokní z pol. 18. století; původ jejího stáří operativní průzkum posunul min. na konec 15. století. Duchovnímu účelu sloužila až do r. 1785; r. 1788 zachráněna před demolicí a sloužila městu jako účelové zařízení do 80. let 20. stol. Obnovena r. 2018.

Stavba vznikla pravděpodobně v 19. století. Otář s obrazem sv. Josefa v r. 1866 zhotovil a daroval Josef Doré z nedaleké manufaktury na výrobu keramiku. V r. 1927 a 2015 proběhly renovace.

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.

Farnost se poprvé uvádí v I. polovině 13. století, kdy ji získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. V 17. a 18. století byl původní gotický kostel barokně přestavován a rozšiřován. Kolem kostela je hřbitov, k němuž přiléhá barokní fara.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.