Turistické cíle v okolí obce Nevojice

Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 17. stol. Byl často přestavován a často se tu střídali majitelé. V dnešní době zámek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, která provádí rekonstrukci zámku a okolí.

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.

První bučovická synagoga byla postavena r.1546. Tu nahradila synagoga z r.1690 a r. 1853 byla na stejném místě postavena další v novorománském stylu. Po 2. svět. válce zde byla hasičská zbrojnice. Zbořena byla v roce 1966. Na jejím místě je vnitroblok bytovek čp.798 a 774 v Komenského ulici.

Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.