Turistické cíle v okolí obce Nevojice

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Kdy mlýn vznikl není známo. Poprvé je zaznačen na I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V r. 1930 byl mlynářem Eduard Škorpil. Dnes má objekt bývalého mlýna č. p. 2, je veřejnosti nepřístupný a slouží jako obytný dům.

Vodní nádrž Koryčany z let 1953-1958 na říčce Kyjovce (též Stupavě) slouží jako vodárenská a její břehy včetně hráze proto leží v ochranném pásmu 1. stupně. Hráz dlouhá 180 m a vysoká 20 m vytváří přehradní jezero o rozloze 35 ha a délce téměř 2 km.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.