Turistické cíle v okolí obce Nevojice

Přírodní památka Kozel je pískovcový útvar o výšce 22 m, který je zajímavě narušen zvětráváním, pro svou členitost hojně navštěvován horolezci. Místo je volně a dobře přístupné v kteroukoliv roční dobu. Od r. 1967 přírodní rezervace.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.