Turistické cíle v okolí obce Nevojice

nebo vyberte

Nevojice

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 152 záznamů, 11 / 13 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Rašovice
245.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Rašovice
Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.
 Slavkov
210.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.
 Sobůlky
Turecký kopec
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sobůlky
Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.
 Stavěšice
260.0 m. n.m.
Hejda
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Stavěšice
Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.
 Strážovice
324.0 m. n.m.
u Kyjova
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Strážovice
Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.
 Střílky
zámek, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Střílky
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 17. stol. Byl často přestavován a často se tu střídali majitelé. V dnešní době zámek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, která provádí rekonstrukci zámku a okolí.
 Střílky
550.0 m. n.m.
Střílecký hrad
hrad, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj, Střílky
Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.
 Súsedská
310.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hýsly
Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.
 Švábenice
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Švábenice
Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.
 Svárov
325.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj, Honětice
Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.
 synagoga
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.
 tiskárna bratří Habrovanských
302.0 m. n.m.
tiskárna bratří Lulečských, In Monte Liliorum
ostatní - palác, dům, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Luleč
Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.