Turistické cíle v okolí obce Nemotice

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.

Pomalu zanikající nevýrazné terénní zbytky tvrze. Poprvé zmíněna r. 1371. v 15. stol. patří Zástřizlům, r. 1531 ztratila sídelní funkci a poté zpustla. Téměř zaniklý pahorek jádra a příkopy tvrze slouží jako zahrady.