Turistické cíle v okolí obce Nemotice

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Hradisko chráněné valem, oválného půdorysu o délce asi 800 m a šířce cca 100 m na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo a Malé Brdo, bylo osídleno v době halštatské, v období slezské fáze kultury lužických popelnicovych polí v pozdní době bronzové a v raném středověku.

Na ostrožně nad údolím se v období pozdní doby bronzové a starší doby železné, přibližně v letech 1 000-400 př. n. l., nacházelo výšinné opevnění s rozlohou asi 1,9. ha. chráněné až 4 m vysokým valem a dvěma vnějšími příkopy. Opevnění s dřevěnou a kamennou konstrukcí vzniklo ve dvou fázích.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kanovnickém rouchu a s obvyklými atributy. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1770 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kněžském rouchu a se svým atributem - knihou v ruce. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.