Turistické cíle v okolí obce Brankovice

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Renesanční radnice s věží byla postavena v l. 1568-69. R. 1609 poničena úderem blesku a výbuchem střelného prachu, opravena r. 1613. Vyhořela při požárech v l. 1753 a 1754, opravena r. 1819 a znovu r. 1884 (stav. Petr Burg). Poškozena v l. 1917 a 1945, opravena (arch. K. Madlmayr). Je sídlem MÚ.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Hradisko chráněné valem, oválného půdorysu o délce asi 800 m a šířce cca 100 m na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo a Malé Brdo, bylo osídleno v době halštatské, v období slezské fáze kultury lužických popelnicovych polí v pozdní době bronzové a v raném středověku.

Na ostrožně nad údolím se v období pozdní doby bronzové a starší doby železné, přibližně v letech 1 000-400 př. n. l., nacházelo výšinné opevnění s rozlohou asi 1,9. ha. chráněné až 4 m vysokým valem a dvěma vnějšími příkopy. Opevnění s dřevěnou a kamennou konstrukcí vzniklo ve dvou fázích.

Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.

Ves Světlá se vzpomíná jako součást zdouneckého panství od r. 1412. V r. 1750 již zde stál pouze panský dvůr a ovčín. Do r. 1951 byla půda obhospodařována rodinou posledního majitele panství Huga Strachvice. Ve 2. polovině 20. století statek chátral a část se stala zříceninou.