příroda - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ostrovánky
Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 17. stol. Byl často přestavován a často se tu střídali majitelé. V dnešní době zámek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, která provádí rekonstrukci zámku a okolí.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj, Střílky
Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hýsly
Zaniklý hrad, jehož zbytky jsou lokalizovány na Zámecký vrch v katastru obce Březová na Karlovarsku. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Švábenice
Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj, Honětice
Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována, ale je jisté, že v zaniklé vesnici Svárov tvrz byla. R. 1368 se zmiňuje prodej lesa Hraďišťko, což naznačuje že tvrz již byla pustá. Samotná vesnice se uvádí r. 1381 kdy její část vlastnili Šternberkové.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vyškov
Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).
Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.
Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.
zámek - původní tvrz, chátrající, příležitostně, Zlínský kraj, Uhřice
Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Uhřice
Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.
Troubky 
