Turistické cíle v okolí obce Částkov

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nedachlebicích byl postaven v letech 1994-1998 podle projektu Ing. Miroslava Maršálka. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Bílovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Barokní kostel sv. Diviše v Horní Lhotě pochází z doby kolem roku 1700, věž byla přistavěna roku 1746. Farní kostel je od roku 1958 kulturní památkou a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Kostel svatého Jakuba Většího v Komni je empírová stavba z let 1842 až 1846. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, s pravoúhlým závěrem, sakristií a čtyřbokou věží nad trojúhelníkovým štítem nahradil původní gotický hřbitovní kostel stržený v roce 1868. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.

Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.