Turistické cíle v okolí obce Částkov

Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.

Areál Slunečních lázní (1903) a Vodoléčebného ústavu (1909) od architekta Dušana Jurkoviče. Bývalá dominta Luhačovic, dnes ve špatném stavu, částečně využívaný. Areál uzavírá budova Slatinných lázní, na jejíž stěnu je vyveden Sirný pramen. Natáčela se zde jedna epizoda seriálu Četnické humoresky.

Smírčí kříž s pravoúhle ukončenými rameny z hrubozrnného pískovce. Patrně středověkého původu. Do r. 1885 stál dole v obci u potoka, poté v bývalé farské zahradě při ohradní zdi. Výška kříže 1 m, délka vodorovného břevna 0,80 m. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Socha brněnského lékaře MUDr. Františka Veselého, který se zasloužil o rozkvět lázní po r. 1900, je dílem sochaře Františka Úprky. Byla vyrobena r. 1925 z bílého přírodního krystalického mramoru. Levice muže ukazuje k prameni, vytékajícímu ze skály za postavou.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.

Gotický špitál vznikl ve 14. století, kaple přistavěna počátkem 15. století. V 16. století opuštěn, po roce 1610 obnoven. Poškozen výbuchem roku 1695, poté starý špitál stržen a nahrazen barokní novostavbou, ta byla po r. 1849 přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako zdravotnické zařízení a lékárna.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Nížinné přemyslovské hradisko chráněné vodními toky, příkopem a hliněným valem s dřevěnou konstrukcí bylo založeno nejpozději na přelomu 11. a 12. stol. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. stol.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Dnes již téměř zaniklé tvrziště, o kterém první zmínka pochází z roku 1344 v souvislosti s jejími vlastníky, kterými byli Jitka, vdova po Rupertovi ze Sušic, a její synové Dluhomil a Jaroslav. Tvrz zanikla asi v polovině 15. století. Na jejím místě dnes stojí rodinný domek.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.