Turistické cíle v okolí obce Huštěnovice

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.

Současný barokní římskokatolický farní kostel sv. Andělů strážných byl postaven v letech 1741-1752. Dne 3. listopadu 1752 kostel požehnal Josef Schpluchovský. V r. 1947 byly pořízeny 3 nové zvony. Dne 5. listopadu 1993 byl chrám slavnostně konsekrován Mons. Janem Graubnerem.

Římskokatolický farní kostel v historizujícím stylu byl na návsi postaven v letech 1909–1911. Vysvěcen byl v r. 1923 na svátek sv Anny. Farnost spravována excurrendo.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Základní kámen farního kostela sv. Anny byl položen dne 17. srpna 1847. Při stavbě bylo využito starší zvonice z roku 1701 a částečně i zdivo kaple z roku 1777. V roce 1887 došlo k opravě kostela a ke zvýšení věže. Před kostelem stojí kamenný kříž a socha svatého Jana Nepomuckého.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.