hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lukovany
Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velké Meziříčí
Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Malý viadukt stojí nedaleko obce Kutiny. Krátký most, který je založen na kamenných základech a pak dobetonován včetně oblouků. Pilíře mostu založeny jako kamenné v počátcích výstavby trati.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křižanov
Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.
Tvrziště pánů z Pavlovic ze 14. století s nevelkým oválným jádrem, chráněné na západní straně příkopem a z druhé strany srázem. Tvrz byla pravděpodobně opuštěna koncem 15. století, kdy panství získali páni z Pernštejna.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.
Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.
malý železniční viadukt 
