Turistické cíle v okolí obce Tasov

nebo vyberte

Tasov

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 172 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 1.37 sec
 kostel sv. Mikuláše
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Žďárec
Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století, upravený barokně na konci 18. století. V interiéru zbytky nástěnných maleb ze 14. století.
 kostel sv. Petra a Pavla
522.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rudíkov
Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Petra a Pavla
475.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jinošov
Kostel sv. Petra a Pavla snad již z konce 12. stol., pravděpodobněji však z prvé čtvrtiny 13. stol., první písemná zmínka z r. 1368. V 15. století přistavěn presbytář se sakristií. Dnešní podoba po úpravách v roce 1902.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Tasov
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přelomu 15. a 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728–30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
 kostel sv. Petra a Pavla
449.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křoví
Klasicistní jednolodní farní kostel vybudovaný r. 1808 na místě staršího kostela, zbořeného kolem roku 1807. Autorem oltářního obrazu svatého Petra a Pavla z roku 1884 byl Tomáš Mařík. Před kostelem kamenný kříž ze stejného roku. Kostel s křížem jsou památkově chráněny od r. 1958.
 kostel sv. Václava
405.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lukovany
Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 kostel sv. Zdislavy
521.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lavičky
Kostel sv. Zdislavy v Lavičkách je moderní stavba z let 1991-1994. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Velké Meziříčí bez pravidelných bohoslužeb.
 Kozlov
u Náměšti nad Oslavou
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
 Kralice nad Oslavou
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.
 Kralice nad Oslavou
470.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.