Turistické cíle v okolí obce Střítež

nebo vyberte

Střítež

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 151 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 obecní kříž
435.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.
 Okárec
420.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, volně přístupno, Vysočina, Okarec
Značně pozměněna tvrz pocházející pravděpodobně ze 14. století, kdy byla ves v držení vladyckého rodu z Okárce. V roce 1536 byla Oldřichem z Lomnice ves i s tvrzi připojena k náměšťskému panství, čímž tvrz ztratila význam a byla přeměněna v hodpodářskou budovu někdejšího dvora.
 Okříšky
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Okříšky
Zámek vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala zachována i pod pozdější barokní omítkou. Po r. 1945 zámek užívalo zemědělské družstvo, od r. 1999 je majetkem městyse Okříšky.
 Pekelný kopec
572.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mastník
Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.
 pivovar
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Hrotovice
Pivovar byl založen v hospodářském dvoře v sousedství zámku v roce 1652. Nechal jej zřídit tehdejší majitel panství Josef Roden von Hirzman. Fungoval ještě dvě desetiletí 20. století, zrušen byl roku 1921. Posledním majitelem byl A. Dreher.
 pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vladislav
Pivovar vznikl před r. 1556. Jeho prvním doloženým majitelem byl Burian Osovský z Doubravice. Od pánů z Doubravice získala pivovar obec a pivo vařila ve vlastní režii. Poté jej prodala soukromým vlastníkům, posledním byl František Nikodem. R.1942 ukončena výroba piva a r. 1948 byl pivovar zrušen.
 Plešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.
 pomník obětem náletu 7.5.1945
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.
 pomník Vítězslava Nezvala
400.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.
 pravoslavný chrám sv. Václava a Ludmily
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Třebíč
Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.
 Přeckov
480.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Vysočina, Přeckov
Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.
 Přibyslavice
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Přibyslavice
Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.