Turistické cíle v okolí obce Střítež

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.

Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Zcela zaniklá tvrz poprvé zmiňována v roce 1373, kdy na ní sídlili příslušníci rodu Milotů. Poslední zmínka je z roku 1493, kdy Václav z Kbelova zapsal ves i s tvrzí Hynkovi z Bačkovic. Dnes je celé tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi a domky.