Turistické cíle v okolí obce Roštín

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Kostel a fara v Osvětimanech existovaly již někdy v 15. stol. Současný kostel byl vybudován za přispění Jana Dětřicha z Petřvaldu v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostelíka. U kostela je fara a hřbitov.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

Kostel sv. Martina byl postaven r. 1655 Janem Jakartovským ze Sudic a jeho chotí Annou, roz. Soběkurskou ze Soběkur. Nahradil starší kostel, postavený snad již ve 12. stol. R. 1860 byl kostel celkově opraven. R. 1891 byla přestavěna věž. Kolem kostela se pův. rozkládal hřbitov, r. 1785 byl zrušen.

Současný barokní kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi byl vybudován v letech 1716-1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha. Opravu nestabilního průčelí a věže provedl arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg r. 1859. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.