Turistické cíle v okolí obce Roštín

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Pomalu zanikající nevýrazné terénní zbytky tvrze. Poprvé zmíněna r. 1371. v 15. stol. patří Zástřizlům, r. 1531 ztratila sídelní funkci a poté zpustla. Téměř zaniklý pahorek jádra a příkopy tvrze slouží jako zahrady.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v r. 1764. V r. 1876 připadl zámek sestrám řádu sv. Hedviky, a žili zde i německé šlechtičny z Polska. Později byl v zámku dívčí penzionát a sirotčinec. Dnes zámek slouží jako ústav mentálně postižené mládeže.

Na plochém návrší na jihovýchodním okraji dnešní obce Nezamyslice se v 9. stol. rozkládalo velkomoravské nížinné hradiště chráněné ze severní strany mohutnou palisádou. Dnes je lokalita poškozena výstavbou čerpací stanice a průmyslového areálu.

Zámek, vzácný doklad raně renes. zámec. architektury, byl stavěn od r. 1561 Závišem z Vickova. Poté střídání majitelů – zámku neprospělo, zbylo jen torzo. V 16. stol. úvahy o dokončení stavby, ale bez realizace. V posl. době zahájena gener. oprava.

Zaniklá tvrz, která se objevuje poprvé v písemných pramenech r. 1358 kdy se odtud psali pánové Ondřej a Staněk. R. 1376 tvrz koupil Vilém, který však sídlil jinde a zde býval až o mnoho let později. R. 1416 tvrz koupil Pešík ze Lhoty. R. 1464 se zmiňuje jako pustá, zničena za husitských válek.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.

Tvrz vznikla zřejmě počátkem 15. stol. V r. 1437 se uvádí rytíř Vavřinec Smetana z Osvětiman. V r. 1517 se již tvrz uvádí jako pustá. Zda byla později ještě obnovena, není známo. Dodnes se její zbytky, sklepení a části zdiva, nacházejí v domě č. p. 61.

V zámek byla po roce 1612 přestavěna Janem Bokůvkou z Bokůvky starší tvrz. V 18. století provedl Ignác Chorynský z Ledské barokní úpravy. V r. 1841 se stal zámek majetkem Milosrdných sester, které založily sociální ústav, ten je zde dodnes.