Turistické cíle v okolí obce Žiželice

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Pův. dřevěný kostel z 13. stol., po r. 1347 přestavěn na kamenný Petrem z Rožmberka. Barokně upraven r. 1712, přestavěn po požáru r. 1830. Vybavení je novobarokní, z třetiny 19. stol. Z kostela pochází pozdně gotická Žiželická monstrance z r. 1510.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.

Barokní kostel sv. Václava nahradil v letech 1730-1732 níže položenou gotickou stavbu ze 14. stol. Vznikl podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, po jehož smrti r. 1730 se na dokončení podílel i K. I. Dienzenhofer. Zařízení barokní z doby stavby. Od r. 1958 kulturní památka.

Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.

Dřevěný kostel vybudován r. 1686 neobvyklou technikou z tzv. trhanic, silných desek získaných podélným štípáním kmenů a zasvěcen sv. Václavu a Stanislavovi. Počátkem 19. stol. omítnut. Zařízení převážně barokní. Sousední dřevěná zvonice z r. 1689 se třemi starými zvony.

Gotický kostel sv. Václava, který je patronem obce, doložen ve 2. polovině 14. stol. Bezvěžová stavba barokně upravena v 17. stol., celkově opravena a nově vysvěcena r. 2008. Samostatně stojící mohutná dřevěná zvonice na návsi patrně barokní ze 17. stol., zvon Václav ulit r. 1614.