Turistické cíle v okolí obce Žiželice

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pochází z roku 1934. Neorientovaná stavba s obdélníkovou lodí ukončenou pravoúhlým kněžištěm s průčelní věží. Vnější stěny jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken. Vybavení pochází ze zrušeného kostela v Praze–Bohnicích.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Původně barokní kaple z roku 1724, kolem 1786 zřízen hřbitov. Zrušena 1806, poté vojenské skladiště. Obnova a rozšíření na kostel nákladem zdejšího koželuha J. Harrera 1815 (směl si zde zřídit rodinnou hrobku). Opravy 1857 a 2009. Hřbitov rozšířen 1878.

Hřbitovní novogotický kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1898-1901 projektoval proslulý puristický architekt Josef Mocker. Na jeho výzdobě se podíleli především místní umělci a řemeslníci, z pražských pak zejména arch. Arnošt Živný a sochaři Čeněk Vosmík a Štěpán Zálešák.

Kostel se v Konárovicích připomíná poprvé roku 1352, původní stavba zřejmě gotická. Barokní přestavba 1683, novogotická 1882–8. Z původní stavby dochován portál s presbytáře do sakristie a renesanční náhrobníky. Zařízení jednotné novogotické.

Pozdně barokní kostel z let 1780–81 patrně od Františka Jedličky na místě starších předchůdců (románského a gotického z roku 1339). Poškozen požárem 1834, opraven 1905 a 2009. Sousední barokní kostnice demolována 1960.

Stavba vybudována r. 1720 jako barokní zámecká kaple, později sloužila i obci jako kostel Rodiny Páně, od r. 1842 nově zasvěcena sv. Anně. Vnitřní vybavení převážně z doby stavby. V sousedství stávala dřevěná zvonice asi z 18. stol., pro zchátralost nahrazena replikou r. 2004.

Původní kostel v Býchorech se připomíná roku 1359. Nejstarší částí současné stavby je pravoúhlý presbytář snad z 15. stol., obdélná loď a hranolová věž pocházejí z let 1854–55. Obklopen zbytky hřbitova s několika pozoruhodnými náhrobky z 19. století.

Kostel pochází z roku 1305, v roce 1634 byl kompletně zbořen a v roce 1817 opět postaven. Po roce 1903 byl kompletně zrekonstruován.

Farní kostel někdejšího královského města stavěn po 1261, do konce 13. stol. Vyhořel 1349, poté stavba katedrálního presbytáře (P. Parléř). Znovu vyhořel 1796. Puristická restaurace 1881–4 a 1904–10 (J. Mocker, L. Lábler).