Turistické cíle v okolí obce Žiželice

Klášter postaven v letech 1666–71. Přestavba 1739–41, po velkém požáru 1796 jen nejnutnější opravy, definitivní oprava 1908–13 za účasti emauzských beuronských benediktinů. Zrušen 1950, obnoven po roce 1990 jako jesuitský noviciát.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Jednolodní kostel z l. 1716–18 na místě gotického kostela uváděného r. 1386 a zbořeného r. 1716. Věž přistavěna r. 1770. Kostel obnoven v r. 1870 a naposledy opraven r. 1998.

Pseudogotický kostel, nahradil středověký kostel téhož zasvěcení, zmiňovaný r. 1357. Zničen požárem r. 1670, poté postaven ve stylu raného baroka. V l. 1859–64, Josefem Míčou přestavěn pseudogoticky. Ve 20. století zchátral, nedávno zahájena obnova.

Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele na hřbitově ve Vlkově nad Lesy pochází patrně z 1. pol. 14. stol. Opravován a barokizován r. 1768, významně upraven novogoticky r. 1857. Zařízení zčásti rokokové, jinak převážně pseudoslohové. Nyní filiální kostel ve farnosti Nový Bydžov.

Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.