Turistické cíle v okolí obce Hradišťko II

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Jednolodní kostel z l. 1716–18 na místě gotického kostela uváděného r. 1386 a zbořeného r. 1716. Věž přistavěna r. 1770. Kostel obnoven v r. 1870 a naposledy opraven r. 1998.

Pseudogotický kostel, nahradil středověký kostel téhož zasvěcení, zmiňovaný r. 1357. Zničen požárem r. 1670, poté postaven ve stylu raného baroka. V l. 1859–64, Josefem Míčou přestavěn pseudogoticky. Ve 20. století zchátral, nedávno zahájena obnova.

Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele na hřbitově ve Vlkově nad Lesy pochází patrně z 1. pol. 14. stol. Opravován a barokizován r. 1768, významně upraven novogoticky r. 1857. Zařízení zčásti rokokové, jinak převážně pseudoslohové. Nyní filiální kostel ve farnosti Nový Bydžov.

Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.