Turistické cíle v okolí obce Hradišťko II

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.

Pozdně empírová náhrobní kaple baronů z Jelení, postavená na severovýchodním okraji Červených Peček v letech 1845 - 46 na místě renesančního hřbitovního kostela Všech svatých, zaniklého roku 1796. Obklopuje ji pohřebiště dalších majitelů panství.

Novobarokní kaple z roku 1904 na společném hřbitově pro Nebovidy a Červené Pečky, zřízeném počátkem 20. století na nebovidské straně hranice.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého vlevo od vchodu do zámecké zahrady, při cestě z náměstí Svaté Trojice. Pochází z roku 1756. Uvnitř socha světce. Kaple stojí na soukromém pozemku a je veřejnosti nepřístupná.

Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.