Turistické cíle v okolí obce Bohuslavice

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Žulový sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem postaven roku 1915. Sloup dal postavit bzenecký farář Dr. Jan Pospíšil.

Meandry Moravy jsou poslední neregulovaný úsek řeky Moravy na dolním toku, který začíná pod Vnorovským jezem. Nachází se v oblasti přírodním parku Strážnické Pomoraví vyhlášeného v roce 1993.

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.

Pomalu zanikající nevýrazné terénní zbytky tvrze. Poprvé zmíněna r. 1371. v 15. stol. patří Zástřizlům, r. 1531 ztratila sídelní funkci a poté zpustla. Téměř zaniklý pahorek jádra a příkopy tvrze slouží jako zahrady.