Turistické cíle v okolí obce Bohuslavice

nebo vyberte

Bohuslavice

Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO)
Nalezeno celkem 150 záznamů, 10 / 13 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 sklepní ulička
Čejč
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.
 sloup Nejsvětější Trojice
206.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šardice
Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.
 smírčí kámen
193.0 m. n.m.
Buriánův pomníček
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šardice
Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.
 smírčí kříž
250.0 m. n.m.
Smraďavka
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Buchlovice
Plochý smírčí kříž postavený na památku zavraždění Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Originál smírčího kříže umístěn na nádvoří hradu Buchlova. Na původní místo umístěna kopie.
 Smraďavka
235.0 m. n.m.
Lázně Leopoldov
zámek - lovecký, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Buchlovice
Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.
 Sobůlky
Turecký kopec
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sobůlky
Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.
 socha Panny Marie Immaculaty
284.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Koryčany
Barokní socha stojí v blízkosti severní strany kostela sv. Vavřince. Datována je do roku 1798. Na podestě o dvou schodišťových stupních je umístěn výškově odstupňovaný sokl (nápis+erb), na němž stojí socha Panny Marie Immaculaty; je podána v klasickém ikonografickém podání, tedy jako královna nebes.
 socha sv. Floriána
193.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Svatobořice
Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.
 socha sv. Kajetána
183.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Čejč
Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.
 sousoší Svaté rodiny
183.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Čejč
V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.
 Stavěšice
260.0 m. n.m.
Hejda
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Stavěšice
Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.
 Stonehenge Ostrovánky
302.0 m. n.m.
kamenný kalendář
příroda - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ostrovánky
Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.