Turistické cíle v okolí obce Návojná

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.

Přírodní památka Lednické bradlo. Součást CHKO Biele Karpaty. Vyhlášena v r. 1969, s rozlohou 20,6 ha. Výrazný osamocený skalní útvar nad obcí Lednica.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.

Muzeum vypálených usedlostí Vařákovy paseky v podobě skanzenu s replikou pasekářské usedlosti s příslušenstvím bylo zpřístupněno na severním okraji Lačnova v srpnu 2015. Je otevřeno o víkendech letní turistické sezóny nebo po předchozí dohodě.

Trojkřídlý klasicistní zámek s parkem z poloviny 19. století vybudován rodinou Mannerů. Po r. 1945 zbouráno jedno křídlo a zámek přestavěn na byty.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Národní kulturní památník Ploština byl zbudován v roce 1975 na počest 30. výročí osvobození od nacismu a slouží jako připomínka tragických událostí a k uctění památky obětí II. světové války.

Jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v Česku. Pochází ze 16. stol. Písemné zprávy o něm chybějí. Město mělo hrdelní právo od roku 1356. Osmiboký, pískovec, výška 1,43 m. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Přírodní rezervace o rozloze 19,29 ha na horském hřebenu v CHKO Bílé Karpaty. Ochrana horských luk a luční květeny. Rezervace vyhlášena r. 1982. Louky vznikly během valašské kolonizace kraje. Zvýšený výskyt břízy, občasný výskyt jalovce. Výhledy do okolí.