Turistické cíle v okolí obce Luhačovice

Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.

Kostel sv. Mikuláše vystavěn v empírovém slohu v l. 1844–45 na místě staršího kostela z r. 1680. V r. 1896 poničena kostelní věž požárem. V l. 1891–1900 rekonstruován interiér i exteriér.

Kostel založen po r. 1261 mnichy cisterciáckého kláštera Smilheim, upraven pozdně goticky r. 1495 a radikálně přestavěn v letech 1793-1795, kdy byla z pův. stavby zachována jen věž s ochozem. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince dovezen r. 1872 ze Světové výstavy v Paříži.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Moderní kostel byl postaven v l. 1996-1997 po více než stoletém úsilí o výstavbu nového kostela v Luhačovicích. Výstavba byla opakovaně přerušena světovými válkami nebo sovětskou okupací r. 1968. Až po r. 1989 byl kostel konečně postaven podle projektu architektů Michala Brixe a Petra Franty.

Lázeňské divadlo v Luhačovicích slouží veřejnosti již přes sto let. Je vyhledávaným místem návštěvníků zdejších lázní.

Telekomunikační věž z roku 2001 opatřená vyhlídkovým ochozem ve výšce 18 m, umožňující výhled na Uherský Brod, Bíle Karpaty a Chřiby.

Ne zcela probádané a jisté tvrziště v zahradě domu čp. 65 ve zlínské části Louky.

Hrabě Volfgang Serenyi, v místech tvrze vybudoval v l. 1730 – 1738 barokní zámek.

Luhačovická přehrada u obce Pozlovice, patří k nejstarším vodním dílům u nás. Je známá díky zdejším rybářským závodům, nedalekými lázněmi a krásnou přírodou v okolí.

Zaniklá tvrz není v písemných pramenech zmiňována, archeologický výzkum určil aktivní období života na tvrzi do 2. pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Sama vesnice byla prvně zmiňována až r. 1407 jako součást lukovského panství. Tvrz dnes připomínají pouze terénní nerovnosti, zejména ochranný val.