Turistické cíle v okolí obce Fryšták

Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.

Kostel sv. Kunhuty byl postaven v 2. polovině 16. století v renesančním slohu na místě původního gotického kostela, jenž je prvně zmiňován v r. 1434. V r. 1798 došlo k menším barokním úpravám.

Na gotických základech pocházejících ze 14. stol. pochází současný kostel přestavěný v 18.–19. stol. Západní část kostela s věží přistavěna v 19. stol.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.

Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Kostel založen po r. 1261 mnichy cisterciáckého kláštera Smilheim, upraven pozdně goticky r. 1495 a radikálně přestavěn v letech 1793-1795, kdy byla z pův. stavby zachována jen věž s ochozem. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince dovezen r. 1872 ze Světové výstavy v Paříži.

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

R.1900 zahájena stavba první Křížové cesty, vysvěcana r.1902. Nová Křížová cesta postavena podle plánů Dušana Jurkoviče. Obrazy jednotlivých zastavení pak vytvořil Jano Köhler. Křížová cesta byla dokončena a vysvěcena až v r.1933.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.