Turistické cíle v okolí obce Hlohovec

Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v l. 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z r. 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Stavba kostela Panny Marie Vítězné zahájena r. 2000. Vysvěcení provedeno17. srpna 2002. Skládá se z kostelní lodi a samostatně umístěné věže, zakončené křížem. Ve věži zvonová stolice pro tři zvony. Vchod do kostela, oltář a věž umístěny v jedné ose.

Původně raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl v letech 1892–1893 přestavěn a rozšířen v eklektickém historizujícím slohu podle návrhu Karla Weinbrennera. Mnohokrát upravován a doplňován. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami bez památkové ochrany.

Římskokatolický farní kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v r. 1658 v pozdně renesančním slohu, nahradil původní gotický chrám zničený r. 1426 husity. Nynější kostel vznikl barokní přestavbou r. 1742. V roce1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí.

Kostel sv. Barbory v Šakvicích je považován za původně gotický, v r. 2000 však byly objeveny malby a prvky snad z 12. stol., což by naznačovalo původ románský. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Bartoloměje v Hlohovci je zajímavě koncipovaná stavba doznívajícího klasicismu z let 1832-1835, rozšířená počátkem 20. století. Je filiálním kostelem ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Farnost vznikla již kolem r. 1050. V l. 1670-1678 byl původní románsko-gotický kostel z poloviny 13. stol. barokně přestavěn. Původní zůstala věž a jádro stavby. V r. 1744 zasáhl kostelní věž požár, při němž byla zničena původní strmější a vyšší střecha věže.

Kostel sv. Jana Křtitele je historizující architektura z r. 1862 na místě staršího renesančního kostela. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněný jako kulturní památka ČR.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.