Turistické cíle v okolí obce Hlohovec

Bunkr vz. 37 u anglické cesty vedoucí k zámku Pohansko, nedaleko archeologických vykopávek. Slouží jako součást muzea lehkého opevnění na Pohansku (hlavní část - v LO objektu 8/4130/A-120 u zámku).

Zámeček postavený v letech 1805 - 1806 podle návrhu Josefa Hardmutha. Patrový objekt opatřený lodžií ohraničenou šesti toskánskými sloupy sloužící jako hájovna, umožňoval z lodžie sledování honu.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Mariánský morový sloup v průsečíku vstupu do náměstí od severu a slavnostní brány k zámku. Barokní práce vídeňského sochaře Mathiase Gunsta z roku 1680, sochy z druhé čtvrtiny 18. století. Vznikl na upomínku morových epidemií a útrap, které potkaly město během 17. století. Památkově chráněný.

Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.

Původně vinařský dům s lisovnou s jádrem ze 17. století. Upraven raně barokně v 1. polovině 18. století - dle tradice spojován se zdejšími Piaristy. Ve 2. polovině 20. století přestavěn a využíván k ubytování jako Dům spisovatelů. Hodnotná raně barokní atiková fasáda. U začátku křížové cesty na SK.

Středověké městské hradby pocházejí již ze 14. století. V 16. století doplněny o okrouhlé dělové bašty na východní straně. Dochována většina východního úseku a část renovovaného severního úseku hradby.

Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.

Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Mlýn na levém břehu Dyje vznikl r. 1558, když se tu usadili novokřtěnci a dostali povolení postavit nový mlýn na místě staršího. Mlýn pak dal jméno vsi, která vznikla v okolí. Novokřtěnci tu působili do r. 1622. Stavba není památkově chráněna.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.